Není Železný jako Železný. Ani omylem

Jméno Železný má v tuzemské mediální sféře mnohé příchuti. Od zcela hořké po čokoládově vábivou. Ovšem Jakub není Vladimír ani omylem, ačkoli jsem zajisté ochotna připustit, že ze stínu vlastního nepochybně mimořádně charismatického otce se vystupuje velice těžce. Po útoku, kterým vyšperkoval Události a komentáře z 13. ledna 2022 (https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/222411000370113/) a kde to v jednu chvíli vypadalo, že snad inzultuje Patrika Nachera,  jsem se o psychické zdraví páně Železného jr. začala vážně obávat. 

Jako by se ocitl v nějakém vlastním světě, kde je neohroženým strážcem Nejsvětějšího grálu a je natolik nadřazen dalším diskutujícím, že je může peskovat, umravňovat a vychovávat. Jen to mělo drobný nedostatek - zcela zjevně neměl s kým bojovat, protože oba další přítomní pánové Nacher a Vlček byli po probdělé noci krotcí jak plyšoví králíčci a zjevně vybuzený Železný junior se choval, jako by byl ti dva zapomněli scénář a kazili mu hru.

Železného znepokojivé charisma mi neodbytně připomíná autoportrét jednoho geniálního malíře. Posuďte sami:

Genialita však bývá vyvažována zoufalstvím, o tom historie hovoří dost opakovaně. Nevím, co ono znepokojivé charisma Železného juniora vyvažuje, protože genialita to určitě není, nicméně fanatismus jakkoli motivovaný do média veřejné služby nepatří. Musím říci, že Železného moderátorská etuda s Patrikem Nacherem mne vyděsila a mám skutečně obavu, aby další fáze Železného psychického stavu neevokovala jiné dílo slavného postimpresionisty, totiž:

Když už jsme u těch výtvarných souvislostí, svým způsobem doufám, že František Ringo Čech už chystá další ze svých jedinečných obrazů, který by se mohl jmenovat třeba Zvířátka obdivují Jakuba Železného, který právě u výslechu propleskl Patrika Nachera.